Lisa Corvin

3. března 2015 v 20:16 | Amoris |  Women



Galerie


Popis:

Sto sedmdesát centimetrů vysoká mladá dáma, se světlou pletí, tmavě hnědými vlasy a zelenýma očima, to je Lisa. Nehledejte na ní nic dokonalého, ona se ani nesnaží být dokonalá. Smířila se už před několika lety s tím, že dokonalá nikdy nebude. Smířila se s tím, že je zkrátka běžná, ne-li trochu podprůměrná.
Je štíhlé postavy, s menšími ňadry a vcelku obyčejnými boky. Často se obléká do tílek a úzkých džínů, na podzim má ráda volnější svetříky, které ji příliš neškrtí. Nenávidí roláky a šálu si vezme jen v případě největší nouze.
Nepotrpí si příliš na šperky, ale je pravda, že když ještě měla s kým chodit na městské plesy, šnořila se ráda.

Vlastnosti:

Je vždy taková, jak si myslí, že je to v danou chvíli a k danému člověku nejlepší. Uvidí malé děvčátko? Bude mu říkat andílku a bude tu pro něj v každou chvíli. Setká se s drsným chlápkem? Bude-li atraktivní, klidně se s ním vyspí, pokud ne, bude na něj tak hnusná, jak jen dokáže. Je hodně impulzivní a občas se kvůli tomu dostává do problémů. Snaží se z nich vždy ale nějak mistrně vyklouznout. Dřív mívala hodně lidí, co jí s tím pomáhali. Dnes je ale na všechno sama. Není ale úplně neschopná...
Může se zdát chladná, bez skutečných emocí, vše, co dělá, je falešné, ale kdysi opravdu dokázala milovat. Jen se v lásce hodně zklamala. Takže přestala lidem věřit.

Historie:

Atlanta, 8. září roku 2007.
Nádherný to den, když se mladý zamilovaný pár prochází po ulicích Atlanty. Ona zavěšená do svého milého v objetí, tak, aby mohli pohodlně chodit. On dívajíce se do výloh s oděvy, odhodlán koupit své drahé vše, na co by hodila jen čtvrt zaujatého pohledu. Nevadilo mu dát za ni velké peníze. Plánoval ji požádat o ruku.

Atlanta, 2. listopadu roku 2012.
Plačící dívka doslova klečí před mužem, kterého miluje nadevše. Prosí ho, aby ji neopouštěl, aby za ní stál i dál. On je však neoblomný, v očích nemá slzy jako ona, je v nich jen vztek, jen krutost. Ona mu věřila, věřila mu dlouhé roky, ale on ji jen využíval, aby se dostal k její mladší sestře. Celou tu dobu miloval jen Claire, nikdy nic necítil k Lise. Ona byla jen nástrojem. Odmítala tomu uvěřit i teď, když to viděla jasně. Po tom, co Claire zemřela při autonehodě, už nebyl žádný důvod zůstávat s Lisou. A tak se ji Mikael rozhodl pustit k vodě. Jakou bolest může způsobit člověk bez jediné fyzické rány!

Atlanta, 5. ledna roku 2013.
"Konečně jsem se z toho dokázala dostat," píše do textového souboru v počítači. "Ale nikdy jsem nedokázala odpustit, a asi to ani nikdy nedokážu." Poslední slova Epilogu nádherného strhujícího románu "Šrámy na srdci" od nepříliš známé spisovatelky L. A. Corvinové. Vždy psala spíše fantasy knihy a pohádky, tohle byl jediný román, který byl ze života, dokonce z jejího života, autobiografický. Ještě ten večer ho posílá do nakladatelství. Její nejlepší kamarádka, která pracuje na příjmu, odepisuje dvě minuty před půlnocí, že knihu určitě vydají. Zhltala celou knihu za pouhých několik hodin! Samozřejmě, že to nebude hned.
"Počítej s tím až někdy v roce 2015, máme toho teď opravdu hodně," zněla potěšující odpověď Jane Marshalové. Lise nikdy nevadilo čekat. Nebývala netrpělivá. Byla spisovatelka, věděla, že nic nepřichází hned. Nápady, knihy, úspěch... láska. Na tu raději už ani nemyslela.

Atlanta, 12. února roku 2014.
Ten šmejd, Škoda Fabia 1.2 TSI prostě odmítal nastartovat. Jako by to Lisu překvapovalo. Bylo jen otázkou času, kdy tahle zmije vypoví službu.
"Já to vzdávám, to se nerozjede," rozčilovala se Lisa Corvinová a udeřila pěstí do volantu.
"Počkej, tak nech mě to zkusit," žadonila Jane Marshalová, jako by snad sama zcela jistě nevěděla, že je to všechno bez šance.
"Nemůžem v tomhle autě strávit zbytek života! I když, jestli se tu s tím budeme rozčilovat moc dlouho, ten život nám skončí za chvíli."
Jane mumlala něco o tom, že by tahle holka neměla být tak otravná a že by se jí líp pracovalo, kdyby jí pořád nehučela do hlavy, ale po chvíli popadla termosku, pootevřela okénko auta a nejbližší chrčící mrtvou dívku v květovaných šatech přetáhla po hlavě.
"Pojď," řekla potom. "Musíme odtud zmizet."

Atlanta, 20. února roku 2014.
Klečela nad mrtvolou mladé ženy, v očích slzy. Hladila po vlasech mrtvolu, které chyběla ruka. Byla nucena sama ji zastřelit, aby se nestala dalším nemrtvým.
"Proč jen jsi byla tak neopatrná," zašeptala Lisa. "Proč jsi mě tu nechala samotnou... ?"

Odporné chrčení ji rychle zvedlo na nohy. Otočila se vzad a vystřelila do hlavy muži, který se k ní šoural. Ze zubů mu visel kus zkrvavěného masa z poslední oběti. Ještě že ji Claire Corvinová, blázen do zbraní a milenka zástupce policejního šerifa, naučila střílet přesně.
Majetek:

-Pistole Glock 42, samozřejmě také nějaké náboje, při běžném pohybu městem vystačí ještě na měsíc.
-Batoh Toshiba, jediná památka po sestře, nepočítá-li se pistole od jejího milence, a zároveň účinná věc pro úschovu všeho možného.
-Zlatý medailonek s rytinou růže, uvnitř je fotka obou sester. Medailon je připnutý na náramku na pravém zápěstí, Lisa ho nikdy nesundává.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama