John Shepherd

8. března 2015 v 18:07 | Amoris |  Men



Galerie


Popis:

V poslední době byste Johna popsali jako otrapu, někoho, kdo se vám příčí, když ho vidíte. Jenže, kdo vlastně není? Holení, které bývalo pánskou činností číslo jedna, je dávno pasé, neboť na to prostě není čas. A tak je i John zarostlý a vlastně celý vykazuje známky opotřebovanosti. Ale nebývalo to tak. V době, kdy byl svět jakž takž normální, býval John svým způsobem i pohledný. A jak by také ne. Jako policista měl vypracovanou postavu, kterou často potil v tělocvičně nebo při hraní svého oblíbeného basketbalu. Na svých 183cm byl, jak často rád říkal, velmi dobrý skokan.
Asi první, čeho si na jeho ustarané tváři všimnete, jsou jeho oči. Ellie, jeho dcera a největší poklad života, když byla malá a seděla svému otci na klíně, se jednoho dne zadívala do jeho očí a zakřičela, že vypadají jako dva bonbóny.
Co se týká oblečení, tak nebyl nijak vybíravý ani v době, kdy svět běžel svými kolejemi. Poslední oblečení, které si sehnal je obyčejné černé triko, které je na několika místech protržené, od nespočtu bojů s mrtváky a džíny, jimž by také neuškodila mírná údržba.

Vlastnosti:

Kde jsou doby muže, který byl připraven pro každou legraci se svými dětmi? Tak jako ostatní, musel svou minulost pohřbít velmi hluboko. Několik četných ran v jeho životě z něj totiž udělalo sice silného muže, který by pro svoji dceru obětoval veškerý zbytek sil a života, ale jinak naprosto prázdného. Málokdy ho uvidíte se usmát, pronést nějakou vtipnou poznámku či jen udělat něco hloupého. Na to není čas. Přísahal totiž, že Ellie ochrání, ať to stojí cokoliv.
Doby, kdy na střední škole prováděl lumpárny, se zdají být jako vzdálená historie, kterou je nutno zapsat do kronik, neboť by jí každý mohl zapomenout.
Tohle vše jde ruku v ruce s nedůvěřivostí. Pokud potká nějakého člověka, který by jen náznakem chtěl ublížit jeho dceři, neváhá zabíjet. Ale, i kdyby se daný cizinec nedal považovat za hrozbu, i tak by k němu stavěl nedůvěřivý postoj a trvalo by velmi dlouho, než by k němu našel důvěru.
A to je to paradoxně poměrně veselý člověk, který nikdy nezkazil žádnou srandu.

Historie:

Jeho rodiče připluli do Sydney v roce 1970, jen pět let před tím, než se John narodil. Chystali se tu začít nový život, který měl být podle všeho lepší, než ten stávající v Londýně. Robert Shepherd, bývalý letec Royal Air Force, dostal možnost odcestovat do vzrůstajícího Australského města, za své zásluhy v bojích. Kromě jiného, to byl také důvod, jak hodit svůj dosavadní život za hlavu. Jeho žena, Kaithlin, byla původem z Irska a tak jí nový začátek přišel také vhod. V té době totiž byly vztahy mezi Británií a Irskem mírně napjaté a na Irské přistěhovalce se nekoukalo zrovna s potěšením.
Avšak, tato historie se týká Johna Shepherda, jejich syna, který 17. Března roku 1975 probudil ticho nemocničního pokoje, svým hláskem. Ten den se všech britských státech slaví den sv. Patrika a tak se narodil do opravdu veselé atmosféry. A veselá povaha mu vlastně vydržela celé dětství. Už od mala se projevoval jako aktivní hoch a dobrý sportovec. S otcem často hrával fotbal, ať už na dvorku jejich domku nebo na hřišti. A právě sport mu pomohl se školou. Díky stipendiu, získal vzdělání a po škole, také své první zaměstnání. To však bylo na hony vzdálené tomu, co dělal dnes. Začal pracovat na malé benzínové pumpě, skoro tak zastrčené, že byl až zázrak, že zde někdo zastavil. Jenže zastavil a ne někdo obyčejný. Tedy, Sarah Williamsová nebyla nijak výjimečná dívka, přesto pro Johna se stala tou nejdůležitější. Sarah přicestovala s několika přáteli z Ameriky, na jarní prázdniny, aby si tu užili surfování a nezávazné zábavy. A jednoho dne, zrovna když už chtěl John zavírat, zastavilo jejich auto u zmiňované benzínové pumpy a z okýnka se na Johna usmála dívka, s kaštanovými vlasy a těmi nejkrásnějšími oči, které kdy spatřil. Jak se říká, že člověk najde svou pravou lásku jen jednou, v tomto okamžiku byl John přesvědčený, že to ona je ta pravá. Bez okolků ji pozval na skleničku, a jak už to bývá, dostal kopačky. Nevzdal se, dokonce tak usilovně, že se v roce 1993 vzali. Tedy v době, kdy oběma bylo teprve osmnáct let. Jak se říká, láska na první pohled. Společně se odstěhovali do Států, konkrétně do Maconu ve státě Georgia. Zde žila Sářina rodina a velmi jim pomohla do začátku. Díky jejímu otci, který zde pracoval jako šerif, dostal i práci. Stal se sice jen obyčejným příslušníkem, ale netrvalo dlouho a dotáhl to až na zástupce šerifa. Aby těch radostných zpráv nebylo málo, hned rok po té, co byli svoji, se jim narodil syn. Pojmenovali ho Thomas a stal se světlem jejich života. Další, o nic méně radostnou zprávou byl narození Ellie, která tak uzavřela přání Johna. Dvě děti, domek na předměstí a krásná milující žena. Připadal si jako v reklamě na šťastný život, ale krása byla v tom, že pro něj, to byla realita.
Realita, jenž dostala hlubokou ránu. Tak jako tisíce šťastných rodin, v ten den kdy svět skončil, skončilo i jejich štěstí. Dokázali sice na ránu osudu odpovědět a nějaký čas se jim dařilo přežívat v jejich domku. Ale, co to bylo za život? Jejich rodina, přátelé, všichni byli mrtví a byla jen otázka času, kdy přijdou na řadu i oni.
Ten den začal jako většina ostatních. Jejich domek, díky poloze na kraji lesa nebyl středem největších "bojů", ale i tak sem tam zabloudil nějaký ten mrtvák o kterého se však John pokaždé postaral.
Sarah, však naléhala, že dochází zásoby a že pokud to takhle půjde dál, nevydrží déle, než pár týdnů. Bylo na čase jít do města. John chtěl jít sám, udržet rodinu v bezpečí, ale jeho žena si nedala říct. A pokud šla i Sarah, bylo jasné, že Ellie musí jít také. Společně e tedy vydali opatrně do města. Jenže, v tomto světě, ať už plánujete jakkoliv, vždy se něco pokazí. A zde to nebylo výjimkou. Ani si už nepamatuje, jak se to stalo, ale náhle je překvapila větší skupina mrtváků. John se snažil za každou cenu zachránit svou rodinu, ale Sarah se na malý okamžik opozdila. Osudová sekunda, jenž jí stála život. Na ten pohled nikdy nezapomene. Na okamžik, kdy stiskl spoušť a ukončil tak předčasně umírající ženě, jenž pro něj znamenala úplně všechno. Ještě ten den se rozhodl, že tu nemůžou dál zůstávat, ne teď, ne po tom, co se stalo.
A ten den se zrodila přísaha, kterou se drží až dodnes. Za každou cenu ochránit svou dceru…

Majetek:

-Batoh - Potraviny, důležité osobní věci
-Lovecký a kapesní nůž
-Pistole Glock 9mm - 30 nábojů (v krabičkách v batohu)
-Puška Remington 700 - 35 nábojů (v krabičkách v batohu)

Známosti:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama